Abeceda třídění

Jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů. Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie.

Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve, a slupky od ovoce a zeleniny. Odpady živočišného původu, zejména pak zbytky jídel, kompostovat nelze.

Pojem není zaveden zákonem ani jinou normou. V praxi se ale běžně používá pro označení odpadů, které vznikají v domácnostech. Domovní odpad v sobě zahrnuje využitelné složky, jako jsou třeba papír nebo plasty či sklo. Patří sem také bioodpad, nebezpečné složky a směsný (zbytkový) odpad. V domácnostech vznikají i další skupiny odpadů (viz další text), které ale nejsou pod pojem domovní odpad zahrnovány. Jsou to např. objemné odpady, použité výrobky podléhající zpětnému odběru apod.

Je zařízení k úpravě odpadů, sloužící k dotřídění využitelných odpadů sebraných do barevných kontejnerů podle požadavků konečných zpracovatelů. Na dotřiďovacích linkách se z tříděného odpadu odstraňují nečistoty a materiál se ještě dále třídí na další druhy. Tak vznikají druhotné suroviny.

Pojem druhotná surovina není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Druhotnou surovinou se rozumí látky a předměty, které jsou získány různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností). Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu – druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET lahve nebo upravené skleněné střepy. Každá druhotná surovina ale musí splňovat náročné kvalitativní podmínky zpracovatelů, aby se dala dále použít.

Použití odpadů obdobným způsobem jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie. Jedná se zejména o spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, daného zákonem.

Systém společného nakládání s komunálním odpadem a použitými obaly, např. papírové obaly se třídí do jedné nádoby spolu s novinami, letáky atp. V některých zemích se používá tzv. duální systém, tj. systém, kdy se obaly a neobaly třídí každý zvlášť.

Integrovaným systémem se rozumí systém umožňující optimálním nastavením jednotlivých procesů a prvků trvale udržitelné řešení odpadového hospodářství v určitém prostoru a časovém horizontu.   Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sběr, využití a odstranění komunálních odpadů v celém odpadovém toku, směřující k optimální činnosti při respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavků.

Kompostování odpadů je aerobní proces (za přístupu vzduchu), při němž se činností mikro- a makroorganismů využitelný biologicky rozložitelný odpad přeměňuje na stabilizovaný výstup – kompost.

Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a také podnikajících subjektů (drobní živnostníci a malé firmy), které jsou zapojeny do odpadového hospodářství obce. Patří sem tedy tzv. domovní odpad, dále odpad ze zeleně (ze soukromých a veřejných zahrad, parků a zelených ploch), odpad z údržby obce (odpady ze hřbitovů, odpady z čištění ulic a komunikací – uliční smetky –, odpad z odpadkových košů apod.). Komunální odpad zahrnuje také podobné odpady pocházející od podnikajících a právnických osob (komunální odpady z drobných provozoven a obchodů, kanceláří, institucí, úřadů apod.). Tyto subjekty by však měly mít s obcí nebo městem smlouvu o zapojení do systému obce.

Měrnou produkcí odpadů se rozumí množství vyprodukovaných odpadů vztažené na určitou měrnou jednotku. Ve spojení s komunálním odpadem je to nejčastěji množství odpadů vyprodukovaných „průměrným“ občanem za určité časové období, např. kg na obyvatele za týden nebo kg na obyvatele za rok.

Shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů.

Nebezpečné odpady jsou látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti definuje zákon o odpadech a patří mezi ně například hořlavost, žíravost, dráždivost a toxicita. Nebezpečné odpady mohou při neopatrné nebo neodborné manipulaci poškodit zdraví lidí či zvířat nebo poškodit životní prostředí.

V praxi se jedná o zbytky barev, laků, rozpouštědel, ropných látek, léků, hnojiv, čisticích prostředků atd. Nebezpečné látky bývají na obalech označené výstražnými oranžovými značkami.

Obalem je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň funkci prodejního obalu, skupinového obalu nebo přepravního obalu. Vratným obalem je pak obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu.

Druh komunálního odpadu, který nelze vzhledem k jeho rozměrům nebo hmotnosti odkládat do běžných sběrných nádob. Patří sem např. starý nábytek, podlahové krytiny, matrace, sanitární keramika apod.

Objemovou hmotností odpadů se rozumí hmotnost odpadu v konkrétním úseku shodných činností jeho odpadového toku. Nejčastěji je uváděna u odpadu shromážděného ve sběrných nádobách po vysypání ze svozového vozidla a po zhutnění na skládce a je vyjádřena v kg/m3 nebo také v t/m3.

Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, např. z důvodů ohrožení životního prostředí nebo lidského zdraví. Definice je podle platného zákona o odpadech mnohem složitější. Pro běžnou praxi je důležité, že se jedná o movitou věc a máme úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

Veškeré činnosti zaměřené na předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a následnou péči o místo, kde jsou odpady uloženy, a kontrola těchto činností.

Činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Komunální odpad je nejčastěji odstraňován skládkováním. Pojem odstraňování nahradil dřívější pojem zneškodnění či likvidace odpadů.

Původcem odpadů je právnická osoba nebo podnikatel, při jejichž činnosti vznikají odpady nebo kteří provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Původcem odpadů je také obec, a to od okamžiku, kdy občan odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.

Soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání (odpadářská firma) od obce a jiných subjektů za účelem jejich předání k využití nebo odstranění. V praxi se jedná o sběr odpadů do nádob, pytlů, velkokapacitních kontejnerů, ve sběrnách, sběrných dvorech, a výkupnách apod.

Místo určené obcí ke shromažďování a sběru vybraných složek komunálních odpadů, vybavená různými druhy shromažďovacích prostředků (různé typy kontejnerů, sběrné boxy apod.). Sběrný dvůr je místo, které je ohraničené plotem, má pravidelnou provozní dobu a je na něm přítomná obsluha. Na sběrném dvoře lze sbírat větší počet druhů dopadů, a to včetně nebezpečných složek.

Nádoby určené ke shromažďování a sběru odpadů. Pro každý druh odpadů se používá jiný typ nádob. Pro sběr směsného komunálního odpadu slouží většinou popelnice a kontejnery, případně pytle, pro sběr tříděného odpadu různé barevné kontejnery, popelnice nebo pytle, pro sběr objemného odpadu se používají velkokapacitní kontejnery a pro sběr nebezpečných odpadů to bývají zvláštní bezpečnostní boxy, nádoby, sudy atd.

Tříděným sběrem odpadů je sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy konkrétního odpadu s cílem usnadnit jeho specifické zpracování (např. recyklaci). V praxi je tento pojem spojován nejčastěji s odděleným sběrem využitelných složek, které se dále recyklují nebo jinak využívají. Označuje se tak i sběr nebezpečných složek komunálních odpadů, protože ty vyžadují speciálnější způsoby dalšího nakládání než běžný komunální odpad.

Skládka je zařízení k odstraňování odpadů, tedy k jejich trvalému uložení. Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů. Výstavbu a provoz skládek schvalují a kontrolují krajské úřady.

Část komunálních (včetně domovních) odpadů, která zůstává po vytřídění využitelných složek (papír, plasty, sklo, nápojový karton) a nebezpečných složek. Do směsného odpadu se nezahrnuje objemný odpad, odpady ze zeleně, použité výrobky podléhající zpětnému odběru ani odpady z udržování čistoty obce.

V praxi se jedná o odpad, který vyhazujeme do nádob na směsný (zbytkový) odpad. Odpad je pak dále využíván ve spalovnách nebo odstraňován na skládkách.

Zařízení sloužící k využití energie obsažené v odpadech, snížení objemu a hmotnosti odpadů a odloučení nebezpečných látek z komunálního odpadu. Spalovny komunálních odpadů spalují přednostně komunální odpady při teplotách mezi 800 a 1000 °C. Spalovny komunálních odpadů mají několikastupňovou filtraci spalin. V ČR jsou zatím 4 spalovny – v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově.

Spalovna nebezpečných odpadů je zařízení, které slouží k odstranění nebezpečných odpadů při velmi vysokých teplotách, nad 1000 °C. Spalovna tímto způsobem odstraňuje zejména hořlavé materiály, infekční materiály, ropné látky nebo léky. Každá spalovna nebezpečných odpadů má několikastupňovou filtraci spalin.

Stavební a demoliční odpad vzniká při zřizování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Hlavními druhy stavebních odpadů jsou zeminy, beton, cihly a jiné zbytky stavebních materiálů. Stavební odpad produkují v menší míře i občané a obec. Nakládání se stavebním odpadem si v naprosté většině případů musí každý zajistit na vlastní náklady.

Svoz je činnost, při které dochází k vysypání obsahu sběrných nádob do svozového vozidla, které odpady přepraví na místo, kde se s odpady dále nakládá.

Odpadářská firma, která poskytuje služby spočívající ve sběru, svozu, přepravě a dalším nakládáním s odpady obcím, živnostníkům a průmyslovým podnikům. Svozová firma většinou vlastní svozová vozidla a další techniku. Může provozovat i zařízení na úpravu a jiné nakládání s odpady. Aby mohla firma s odpady nakládat, musí mít souhlas od příslušného krajského úřadu. Na základě souhlasu je pak oprávněnou osobou, které lze odpady předávat podle zákona o odpadech. Znamená to, že nikdo nemůže předat své odpady jakékoliv firmě, ale právě jen oprávněné osobě.