Jen čtyři procenta lidí přiznává, že odpad netřídí vůbec. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, nejsou v přístupu k separaci odpadu velké rozdíly mezi věkovými skupinami, ochota třídit se však zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání.
Naprostá většina lidí třídících odpad to považuje za správné a ekologické. Svou roli hraje také finanční stránka, neboť tříděním je možné ušetřit místo v popelnici, a tedy platit méně za odvoz odpadu. Naopak lidé, kteří netřídí, jsou přesvědčeni, že i separovaný odpad nakonec skončí na jednom místě, je to pro ně příliš pracné nebo doma nemají dost prostoru pro nádoby na jednotlivé druhy odpadu. Nejsnadněji se podle dotázaných třídí papír, plasty a sklo, přičemž sklo alespoň někdy třídí 95 procent lidí, papír 96 procent a plasty 98 procent dotázaných. O něco horší přístup mají lidé k nápojovým kartonům, kdy 14 procent z nich, zejména mladých mezi 15 a 29 lety, je dává do směsného odpadu. Více než 70 procent občanů čas od času třídí také léky, kovy, elektrospotřebiče, baterie a akumulátory. Kolem 60 procent dotázaných takto přistupuje i k lepidlům, barvám nebo motorovým olejům. Nejhorší přístup pak mají lidé k bioodpadu. Ten netřídí 42 procent dotázaných a schopnost a ochota jej separovat klesá s rostoucím počtem obyvatel místa, kde žijí. Za nejhůře tříditelný druh odpadu jej považuje 25 procent dotázaných, kteří nejvíce žijí ve městech nad 100 000 obyvatel. Předstihuje tak lepidla a barvy, které za nejhůře tříditelné považuje 19 procent lidí, a motorové oleje, na které má tento názor 15 procent občanů. V rámci průzkumu odpovídalo 515 lidí ve věku od 15 do 59 let.
